Každé ráno vyjdu na terasu našeho apartmá a sleduji rituál hledání bomby v květinových záhonech před naším hotelem. Když jsem chlapíka s podivnou tyčkou v ruce zahlédla poprvé, chtěla jsem se okamžitě evakuovat v domnění, že je v hotelu bomba a nám to zapomněli oznámit. Na chodbě jsem naštěstí narazila na naši pokojskou, která mě ubezpečila, že bomba v hotelu není, pouze se jedná o nařízené preventivní prohlídky.
Přiznám se, že ve mně ohromné množství všude přítomných vojáků, policistů a "dobrovolníků" pocit bezpečí nevyvolává. Můj názor, že jsou v ulicích umístěni především z propagandistických důvodů, potvrdil nedávný vražedný útok za bílého dne na dva americké návštěvníky olympiády a jejich čínského průvodce u pamětihodnosti zvané Věž bubnů. Vrah se po svém bestiálním činu bez problémů dostal až na vrcholek věže a nikým nezadržen, spáchal sebevraždu.
Bezpečnostní opatření se samozřejmě okamžitě "zvýšila", a díky tomu můžu každý den před zahájením plaveckých soutěží pozorovat nečekaného závodníka:
Možná jste si též všimli prázdné tribuny na druhé straně bazénu. Byla jsem sice dneska mezi prvními, koho pustili pořadatelé dovnitř, avšak ani za další půlhodinku na protější tribuně nesedělo více než sto diváků, převážně cizinců. Těsně před začátkem programu se na prázdná místa posadili čínští dobrovolníci, ale i tak zůstala třetina míst neobsazena. Moji známí, kteří na poslední chvíli též chtěli navštívit olympiádu, nakonec neletěli z důvodu, že všechny vstupenky byly vyprodány a vzhledem k avizovanému tvrdému postihu za překupnictví, nechtěli riskovat čínský kriminál. Když jsem o tom na tribuně diskutovala s jedním človíčkem, který doprovází předsedu MOV, přiznal se mi, že jsou z toho všichni zoufalí, protože neobsazená místa jsou převážně z kontingentu vstupenek, který dostali Číňané a zřejmě vstupenky rozdělili mezi stranické a vládní funkcionáře. Soudruzi zřejmě během olympiády nedostali dovolenou.
Další překvapivou novinku mi sdělil, když jsem se ho ptala, jak hodnotí úvodní ceremoniál a on mi odpověděl, že si Číňani akorát uřízli ostudu, když se provalilo, že ta kouzelná dívenka v červených šatech neumí zpívat. Provalilo se to v okamžiku, když se s ní chtěla sejít Laura Bush, která samozřejmě očekávala, že jí slavíček zazpívá. Holčička je jak obrázek, ale zpívá falešně. Nikdo nechápal, proč ji vyměnili za tu skutečnou zpěvačku. Šušká se, že její tatík má zřejmě nějaký škraloup.
Co říci závěrem? Snad jen to, že pokud bych měla olympiádu k něčemu zatím přirovnat, tak nejvýstižnější mi přijde srovnání s Kafkovým Zámkem. Pokud ho najdu v nějakém pekingském knihkupectví, určitě si ho přivezu jako suvenýr.