Komentáře: Kapitola jedenáctá: Willkommen im Hotel Sacher

Od: Josef Novák

Josef Novák — Thu, 19 Jun 2008 16:30:15 +0000

ano, Frau R.H. vypadá vyhuble.
Hlavně aby dokázala dopsat román. Nic tak svěžího, původního a chytrého jsem ešte nečítal. Obdivujem ji vic ako Honzíkovu cestu.

Od: K.K.

K.K. — Wed, 18 Jun 2008 07:17:31 +0000

to Rita
Ty sešítky jsou v každé německé trafice, format mezi A5 a A4, kdysi dávno stávaly kolem marky, od Ärtzteroman po Landser. Románky pro celou rodinu. Babička si početla jak pánbůh v bílém plášti obětavě zachraňuje pacientku, vnučka o dívence a jejím koni, jak spolu vyhráli dostihy, a dědeček zas o statečných, rytířsky bojujících příslušnících Waffen SS. Tatínek louskal Jerry Cottona, a synátor Perry Rhodana.
Prostě celá rodina si přišla na své. (Tedy aby nevznikla mýlka, německá, ne moje rodina,)
Hladovka ? Na fotce vypadáte dost vychrtle.

Od: Rita Holoubková

Rita Holoubková — Tue, 17 Jun 2008 19:12:15 +0000

to K.K.
posledních pár slov, než zase zmizím za dveřmi ústavu, kde mohu běhat nahá jak chci a stejně to v bulváru nevyjde.

1. Miluji Rakousko
2. Znám šestákové romány pro padlé dívky a paní, sešítkové mi nic neříká.
3. Ritu vyživujou ve švýcarském sanatoriu tak, že první článek do rubriky mysticus po jejím návratu cca za 10 dní se bude jmenovat Hladovka
Hezký den

Od: K.K.

K.K. — Tue, 17 Jun 2008 19:01:21 +0000

No, zaujaly mne ty fotky.
Ty jsou pěkný, i když doma bych to mít nechtěl.
K tomu vztahu Rakušáci – Češi:
Kdysi jsme byli s frankfurtským Akafliegem lítat v Rakousku, na letišti v Reute. Něco jsme opravovali, tak jsem si šel půjčit nářadí do hangáru a dal se do řeči s místními. Hned poznali podle přízvuku že nejsem rodilý Frankfurťák, tak se zeptali. Když jsem jim vylíčil odkud a jak, tak reakce byla: „Tak to jsi vlastně náš“. A vytáhli flašku. Byl to myslí rok 1977.

Co takhle psát ty sešítkový romány ? Tím byste se určitě uživila ?

Od: Ivan Derer

Ivan Derer — Tue, 17 Jun 2008 18:58:12 +0000

jaky to
bylo v alkoholni lecebne?
Doufam, ze ste si Rito vsimla, ze jsem nezahalel.
Co se tyka reakce K.K., posledni dobou uz ctu neco podobnyho podruhy. Poprvy se nekdo takhle vodvazal pod nakym mym clankem…
Ale je hezky, ze se ctenari o sve pocity s nami podeli.
S pozdravem: At ziji pruhy co nepohasnou…
Navzdy Vas.
Porucik

Od: Rita Holoubková

Rita Holoubková — Tue, 17 Jun 2008 18:20:17 +0000

to K.K.
Ježismarjá, proč to tedy čtete. Dyť je to už jedenáctá kapitola a je to nemlich pořád vo tom samým.
R.H.

Od: Rita Holoubková

Rita Holoubková — Tue, 17 Jun 2008 18:17:57 +0000

Drahoušku kapitánko,
to spaní na jedné hromadě je takové typicky našincové, luxus neluxus. Už od dětství jsme v tom přeci trénováni – přijedou příbuzní, oni se nějak těch pár nocí vyspěj, přeci nebudou platit za hotel.
Jinak ty konotace vnímáte správně. Já si vždy ve Vídni dávám záležet na českém akcentu a hned je mi lépěji u srdce, když vidím ty jiskřičky bratrství probleskující v očích vídeňáků.
Vaše Rita

Od: K.K.

K.K. — Tue, 17 Jun 2008 18:16:31 +0000

Ježíšmarjá
to bylo blbý !

Od: lenka Ru

lenka Ru — Tue, 17 Jun 2008 14:26:12 +0000

tedy figurativně
strávila ráno v Sacheru, abych tady nemátla. Ve skutečnosti se nacházím v galaxii xxz.

Od: Lenka Ru

Lenka Ru — Tue, 17 Jun 2008 14:24:10 +0000

S povděkem kvituji
že kapitánka dnes nechala flitry doma. Ovšem trochu mě zaráží, že všichni spí na hromadě v jednom apartmá, byť nejluxusnějším. V tomto kontextu získává výraz „nejdražší čeští přátelé“ (haha – ve Vídni?) poněkud zajímavou konotaci. V každém případě jsem v Sacheru strávila příjemné ráno.