Nenápadně jsem se usadila v malém sále u černé zdi a zaposlouchala se do hovoru dvou delegátů:
„Letos to bude hustý. Koho tipuješ, že vyhraje?"
„Jasně, že Bursík. Sis nevšim, že sem nepustili většinu delegátů z jižních Čech a Ostravy?"
„Jo, všim. Ostravaci řvali na předsedu. Prej nemohli poslat na centrálu seznam, neboť jim vypnul ČEZ úmyslně proud."
„Hele nakonec budou rádi, že musej jet ještě dneska domů. Kromě náčelnictva nemá nikdo zajištěnej noclech."
„Si děláš piču, vole?"
„Nedělám. Budem chrápat v panenské přírodě severních Čech. V žádným teplickým hotelu nás neubytujou."
„To je náhodou super. Holky se budou v noci tulit."
Jejich hovor přerušil potlesk shromážděných delegátů. Sjezd právě začínal dramatickým projevem předsedy ODS, který delegáty div nežádal, aby hned na začátku vyloučili poslance Tlustého z jejich řad. Byla jsem zmatená a musela jsem se dvakrát podívat do diáře, zda jsem opravdu na sjezdu Zelených. Po třech hodinách plných amatérských obstrukcích, jsme se všichni jako na povel začali svlékat. Nefungující klimatizace pomalu přeměňovala soudruhy a soudružky v účastníky největší swinger párty všech dob. Hladově jsem začala vyhlížet prvního dobyvatele. Připotácel se kě mně obrovský chlupatý medvěd v zeleném propoceném tričku a šortkách, který vycenil na mě své tesáky.
„Já podporuju Martina. Koho ty?"
„Dana je z Krumlova. My tam jezdíme na dovolenou. Nemohu ji zradit."
„Ta kavárenská povalečka je odepsaná. Jsi hezká holka, byla by škoda tě po sjezdu vyloučit."
„Víš, mě k Vám ani nevzali. Jsem vdaná za majitele prvohorních kaustobiolitů."
„Kausto čeho?"
„Uhlí, drahoušku. Můj manžel je uhlobaron.
„Hm, takže vobyčejnej zelenej aktivista si u tebe večer neškrtne."
„Prosím tě, můžu se tě zeptat, proč jste narvali třistapadestát lidí do malého sálu bez klimatizace, oken a nechali ho černě vymalovat?"
„To zařídil manažer Průša. Je to koumák. Fundamentalistům poleze to vedro na mozek. Kuchtová je navíc klaustrofobička. V dětství ji matka zavírala do mučírny na Krumlovským zámku. Nebude schopna nic vymyslet a sjezd rozvrátit. Průša vymyslel i takový detaily, že spát budou fundamentalisti na ubytovně někde za Ústím nad Labem."
„Proboha, proč ty lidi šikanujete? Vždyť máte předem zajištěnou většinu. Všechna hlasování vyhráváte poměrem 7:3."
„Nestačí je jenom porazit. Musíme je vyštvat. Všemi prostředky."
„Vždyť se chováte jak Stalinovi pacholci."
„U zelenejch jsou pravidelný čistky normální. Naposledy jsme vyštvali Patočku s Beránkem, a protože jsme genderově spravedlivý, tak to teď odskáčou děvčata. První na seznamu jsou Jakubková a Zubová."
„A koho vyhodíte příště?"
„Tři roky bude klid a pak Liška zakousne Burskíkovi tu jeho slepici Kaťušku, a když si to nechá líbit, zakroutí mu krkem taky."
„Dík za necenzurované informace. Já už budu muset jít. Jsem pozvaná na večírek Dany Kuchtové. Ty tam asi nepůjdeš, že?"
„Bych si ve straně ani neškrt. Po podzimních volbách mám slíbenou funkci v dozorčí radě. Pouze když budu loajální k předsedovi, budeme moct s ženou příští rok na ekologickej kongres do Brazílie."
Propocená a hladová jsem se dopotácela po jedenácté večer na předvolební večírek Dany Kuchtové. Mnoho příznivců tam nebylo. Možná padesát duší. Dana se na všechny usmívala, ale v její tváři jsem viděla rezignaci.
„Ahoj Rito, co ty děláš na sjezdu Zelených? Tebe bych tady nečekala."
„Já jsem teď evropská dopisovatelka Naurského zpravodaje."
„Gratuluji, já věděla, že nedokážeš být dlouho ženou v domácnosti. Co říkáš na sjezd?"
„Tolik nenávisti se hned tak nevidí. Připadám si jak na sjezdu ruských bolševiků z třicátých let. Tuším, že všechny poražené protivníky pak do roka nechal Stalin popravit. Ale to ty nemůžeš pamatovat."
„Kdyby carevna Kateřina Jacques poručila, zítra večer stojím u zdi."
„Zamluvám si pro jistotu poslední exkluzivní interview před popravou."
„A to by mě zajímalo, co ty bys o mně napsala."
„Dojemný příběh rozvedené ženy; jihočeské matky, která se v mládí přivazovala k chladící věži jaderné elektrárny řetězem, který vykovali v rakouském Linci."
„A fotka?"
„Nauřané milují boubelky, takže žádné retuše."
„Dík za upřímná slova podpory."
„Kdyby bylo nejhůř, zavolej. Zařídím ti na Nauru politický azyl."