Nauru bwiema, ngabena ma auwe.
Ma dedaro bwe dogum, mo otata bet egom.
Atsin ngago bwien okor, ama bagadugu
Epoa ngabuna ri nan orre bet imur.
Ama memag ma nan epodan eredu won engiden,
Miyan aema ngeiyin ouge,
Nauru eko dogin!
Naurskou hymnu jsem si na olympiádě bohužel nezazpívala a to jsem se ji, prosím, naučila zpaměti a každý den si ji prozpěvovala ve sprše. Náš jediný závodník Itte skončil totiž na 10. místě a už zase vyhazuje opilé Nauřany z místní diskotéky. Nevadí, olympiáda bude opět za čtyři roky a proč by Rita Holoubková nemohla být první naurskou medailistkou? Konečně bych se dočkala pomníku, po kterém celý život toužím. V Čechách mi ho postavit nikdo nechce ( a to bych si ho klidně i zaplatila), tak mi nezbývá než přijmout nabízené občanství a příští čtyři roky potit krev, slzy a anabolika.
Původně jsem chtěla dnešní zápisek psát na téma, jaká je skutečná olympiáda a jak vypadá v Čínské ústřední televizi, jejichž 9 kanálů mohu sledovat v našem hotelovém apartmá. Lucie Kellnerová – Kalvachová to tak trochu již udělala za mne ve svém článku Zevnitř a zvenku. Doplním ji tedy jen o několik postřehů.
Čínská televize vysílá dvě verze olympiády. První, určenou pro zahraničí, na programu CCTV9 nemají Číňané možnost sledovat. Samozřejmě i zde jsou úspěchy čínských sportovců na prvním místě, ale máte zde možnost sledovat sportovní souboje, kde zrovna žádný sportovec ze země Středu nevystupuje. Komentováno je to v angličtině neutrálním způsobem. Dobře se u toho usíná, žádné hysterické výkřiky, žádná snaha o dramatizaci. Prostě sportovec XY ze země YX zaběhl, zaplaval, zaházel. Umístil se na prvním, druhém, …..desátém místě. Brňáci odpustí, ale nejvýstižněji to pro mne charakterizuje hláška „Nuda v Brně."
Na sportovním kanále CCTV5 a na hlavním programu CCTV1 je k vidění jiná olympiáda. Čína ( nikoliv její sportovci) k dnešnímu dni získala 100 medailí z toho 51 zlatých. Každý den mají průměrně 3 hrdiny. Každý den mají 3 nové příběhy, kdy porazili svět a dokázali, že jsou na světě nejlepší. Tudíž, pokud zrovna nějaká barbarka Emmons – Kůrková vyhraje úplně první zlatou olympijskou medaily a její čínská soupeřka Tu-Li skončí na pátém místě, mediálně neexistuje. Místo toho budete sledovat v televizi ze záznamu vzpírání žen, kde vyhrála Čchen Sie-sia první čínské zlato a pak hned střelbu mužů ze vzduchové pistole, protože vyhrál Pchang Wej. Něktěří čínští sportovci měli též mediální smůlu na soupeře z nepřátelských zemí. Lin-Čangova stříbrná medaile v plavání na 400m volný způsob byla pro čínskou televizní propagandu bezcenná, protože zlato získal Park Tae-hwan z jižní Koreje. Čínského basketbalistu Jao Minga jsem sice zahlédla, ale v okamžiku vyřazení jeho týmu, basketbal čínskou televizi přestal zajímat.
Poslední můj zápisek bude o závěrčeném ceromoniálu. Doufám, že ho stihnu napsat před odletem zpět do Evropy.